-

Rozvíjení kreativity

Hodně lidí o sobě říká, že nejsou kreativní. Prohlašují, že neumí malovat, zpívat, nebo třeba napsat povídku. Ve skutečnosti jen s kreativitou nepracují. Možná jim někdo kdysi řekl: Psaním se nemůžeš uživit. Ale kreativita nesouvisí jen s uměleckými obory. Kreativně se dá vařit nebo řešit pracovní problém.

Jako děti máme spoustu nápadů a hravost a tvořivost v nás přirozeně pulzuje. Děti jsou vynalézavé ve všem a vymýšlet si a hrát si je vůbec neunavuje, dokonce se naopak zdá, že je to nabíjí. Jsou otevřené různým způsobům oblékání, chůze, komunikace, řešení problémů. Když vyrosteme, všechno se to většinou někam vytratí. Zahltí nás starosti, volíme stereotyp jako formu jistoty, a hravost a experimentování považujeme za ztrátu času. Jsou ale lidé, které kreativita nikdy neopustí.

Většinou kreativitu postrádají lidé pracovití, abiciózní a houževnatí. Ženou se za svým cílem pokud možno přímo a když narazí na překážku, snaží se ji překonat zvýšeným úsilím. Točil jsem rozhovory s mnoha podnikateli a často říkali, že stačilo pozvat někoho z venku, kdo vymyslel nové, lepší, jednodušší řešení. Nebyla nutná zvýšená pracovitost. Nebo je řešení napadlo ve chvíli, kdy na řešení nemysleli.

Kreativní způsob myšlení lze trénovat

Ano, kreativita se dá rozvíjet. Kreativita neboli tvořivost je schopnost hledat nové myšlenky, nápady, nebo řešit problémy jiným, novým, často neotřelým způsobem. Klíčový přitom bývá už samotný začátek, kdy si dáváme zadání, pokládáme si otázku, na kterou chceme najít odpověď. Je potřeba si dát čas na to, abychom mohli promyslet a představivostí „pohlédnout“ na problém či otázku z mnoha různých stran. Správná otázka je klíčová. Úspěšní lidé si místo otázky Proč já? kladou otázku Proč ne já? Někdy je v tom jen ten malý rozdíl.

Jeden z velmi častých způsobů, který se používá k tomu, abychom dospěli k novým nápadům, je brainstorming a jeho varianty jako například brainwritting. Jeho základní pravidla jsou: vygenerovat velké množství nápadů, protože teprve nápady od dvacátého dále začínají být nové, neotřelé, originální; vzdát se pokud možno veškerého posuzování a kritiky nápadů a zapisovat zkrátka všechny; pracovat v podpůrné, příjemné atmosféře, nejlépe ve skupině, protože více hlav více ví a navzájem se inspirují; a nakonec můžeme jednotlivé nápady i kombinovat a dospět tak k ještě dalším možnostem. Poslední fází je vylepšování, přepisování vybraných nápadů a jejich úprava tak, aby odpovídala našemu záměru.

Spojujte a kombinujte 

Když už máte nějaký nápad, zkuste ho ještě několikrát promyslet a pohrát si s ním. V první fázi je velmi důležité kombinovat možnosti. Pro kreativní řešení problémů existuje dokonce metoda, která se jmenuje SCAMPER. Kroky této metody jsou následující.

  1. SUBSTITUTE nahraďte
  2. COMBINE kombinujte
  3. ADAPT přizpůsobte
  4. MODIFY upravte
  5. PUT to another use použijte k něčemu jinému
  6. ELIMINATE odstraňte
  7. REVERSE přeskupte

Nenechávejte si své nápady pro sebe

Myšlenka, že vám je někdo ukradne nebo zkritizuje jen účinně vytváří tvůrčí blok. Vyprávějte ostatním své příběhy a nápady a díky zpětné vazbě s nimi se posunete dál a ověříte si, jaký to vlastně máte nápad. Tvůrčích bloků je hodně a kreativita se vám v těle rozproudí, když je dokážete rozpustit. S tímto například velmi dobře pracuje kniha i kurz Umělcova cesta. Knihu napsala Julia Cameron. Kurz má tu výhodu, že je na něm přítomna podpůrná atmosféra a sdílení s ostatními účinně rozproudí kreativní energii.

Pokud píšete texty, můžete si ověřovat kvalitu myšlenek i tím, že budete číst nahlas. Pouze sami sobě. Tak hlasitě a zřetelně, aby se zvuk vašeho hlasu odrážel od zdí a vy jste slyšeli sami sebe vyprávět příběh. Hned postřehnete, když je nějaká myšlenka v textu vyjádřena kostrbatě nebo nepřesně. Když text nemá rytmus a spád. Když nezvučí a jen příliš vyplněn vatou.

Každý k tvorbě potřebuje něco jiného

Pro rozvoj kreativity se doporučuje v populárních článcích například: Zvolte na oběd jinou restauraci, kupte si časopis, který normálně nečtete, jeďte někam, kde jste ještě nebyli, přihlašte se na nějaký nový kroužek nebo kurz, pusťte si inspirující hudbu, film nebo se začtěte do knihy a pak se oddejte snění. Ano, to funguje, dělejte to. Existují ale opravdu propracované způsoby, jak přijít k novým nápadům.

Rozhodně je dobré mít nějaký režim, o kterém víte, že vám pomáhá. Vhodné jsou malé rituály. Kupříkladu vyvětrat, uklidit si pracovní stůl a uvařit si oblíbený čaj. V tomto čase se tělo připravuje na čas tvoření, já říkám aklimatizuje se. Čas od času svůj režim zkuste porušit a sledovat, co to dělá. Zkoušejte nové věci.

Lidé, kteří nemají rádi pevný režim si jen pravděpodobně nevytvořili takový režim, který je podporuje v tvorbě. Klíčem je objevit si takové kreativní rituály, které vám umožní nebát se, otevřít se a létat mimo běžné hranice. Dokonce bych řekla, že si tělo vytvoří reflex, podobně jako pavlovův pes začal slintat se zvukem zvonečku.

Jak řekl John Clees (jeden ze členů veleúspěšné komediální skupiny Monty Python): Vnímejte kreativitu jako náladu. Není to schopnost nebo postoj. Musíte pro ni vytvořit ty správné podmínky. Stejně jako se jen stěží přinutíte k pocitu štěstí, nenavodíte tvořivost uměle. Najděte podmínky a okolnosti, které podporují vaši tvůrčí stránku.

Kreativita musí běžet 24 hodin denně

Tvořivý člověk nemívá dovolenou, zkrátka pracuje pořád a stále sebou nosí notýsek, do kterého si zapíše nápad. Tvorba je pro něj životem, plyne v tom nekonečném proudu. Snažte se tedy mít každý den nějaký čas jen sami pro sebe. Než jdete spát, sedněte si chvíli do křesla a vymýšlejte něco nového. Tvořivost totiž není lineární, logický proces. Psycholog Edward de Bono říká že pro kreativní proces je potřeba laterální myšlení. Laterální myšlení je opakem myšlení logického, kritického. Místo abyste postupovali od jednoho bodu ke druhému, umožňuje vaší mysli pohybovat se ve všech směrech, tam i zpět. Záleží méně na souhrnu faktů, pohledu na to, co je, a více na tom, co může být.  Zapište si večer jakékoli nápady a jděte spát. Pak si je znovu přečtěte ráno. Když se vám budou líbit, jsou dobré.

Dávejte si překážky a omezení

Mnoha perfekcionistům se nedaří, protože se bojí selhání a proto dělají jen ty věci, které jim jdou. Nikdy nebudete kreativní, když nebudete trochu riskovat.

Řekněme, že milujete fantasy a píšete povídky a romány pouze tohoto žánru. Zkuste si napsat povídku jako sci-fi nebo jako červenou knihovnu. Užijte si úlevu z toho, že to asi nebude to nejlepší, co jste kdy vyplodili, že je to jenom experiment, ale připomenete si díky tomu ten pocit, jaké to je tvořit bez ambic a toužit být skvělý, dokonalý, perfektní, nejlepší, úspěšný. To jsou totiž ve skutečnosti jen bloky, které nám brání se otevřít. Myšlenky musí zcela volně plynout, anglicky se tomu stavu říká flow. Často proto nápady přichází ve chvílích, kdy se nesnažíme tvořit. Miloš Forman kupříkladu své scénáře promýšlel při jízdě na kole, což je rutinní fyzická činnost, která ho spolehlivě uváděla do stavu flow.

Mozek ale potřebuje i trochu provokovat, aby se fantazie rozběhla. Takže, když se vám nedaří nic vymyslet, vstaňte od stolu a jděte se projít po pokoji. Vyhlédněte z okna, dělejte chvíli něco jiného. Přečtěte si deset stran z inspirativní knížky. Pusťte si rytmickou písničku, která ve vás rozproudí krev.

Kreativní techniky

Pokud se nám opravdu nedaří přijít na ten správný nápad, nebo vybočit ze svého stereotypu, jestliže máme problém a chceme ho vyřešit kreativním způsobem, je možné použít nějakou kreativní techniku. Tu nejznámější jsem už zmínila, je to brainstorming. Další výbornou technikou je metoda analogií. Jak funguje?

Nejprve si krátce napíšeme situaci, ke které chceme najít nápad. Například: Dítě má ve škole stále horší známky a maminka by ráda, aby se to změnilo. Pak si vytvoříme tabulku, která může obsahovat pět, šest, sedm políček, dle potřeby. Do těch si zapisujeme co nejvíce analogií k dané situaci, které nás napadnou. Například zhoršení prospěchu dítěte je jako když – květiny nekvetou, stroj správně nepracuje, armáda prohrává bitvu, rodina vydělává málo peněz, zdraví člověka se zhoršuje apod.

Přestaňte myslet na původní problémovou situaci a vmyslete se jen do těch analogických. Pokuste se k nim vymyslet různá řešení. Když vadnou květiny, je potřeba je více zalévat, přidat hnojivo. Stroj nemůže dále pracovat, pokud nebude rozebrán, ošetřen, opraven a promazán, poté se může vrátit do dílny. Prohrávající armáda potřebuje posilu, povzbuzení od generála a nové nadšení. Někdo z členů rodiny musí změnit práci, kde bude vydělávat více peněz. Je třeba změnit životní styl, aby se zdraví upevnilo.

Teď se vrátíme k původní situaci – zhoršující se prospěch dítěte – a podíváme se na to, jak nás jednotlivá řešení analogií mohou inspirovat. Pohnojit květinu může znamenat, že dítěti vymyslíme finanční motivaci za každou dobrou známku. Rozebrání stroje, že maminka s dítětem důkladně pohovoří a pokusí se najít pravou příčinu problémů. Armádní posila inspiruje k tomu, že rodiče domluví dítěti doučování. Změna práce může vést ke změně školy. Změna životního stylu znamená, že maminka upraví harmonogram svému dítěti.

Kreativní bloky

Všechny tyto pomůcky mají v podstatě jediný cíl a tím je – obejít nějaký blok, který máme. Jsme například příliš v zajetí původního nápadu. Jsme moc sebekritičtí, každý nápad nám přijde moc všední. Jsme unavení a nemůžeme na nic přijít, rozhýbat naše mozkové závity. Velmi nás ovlivňuje to, jaká známe standardní řešení daných situací, až příliš dodržujeme zavedené postupy a procesy. Přespříliš nás ovládá to, čemu věříme nebo nevěříme (například že nevěříme v Boha). Nedokážeme odstoupit od věci a zahlédnout širší souvislosti. Jakmile si zvykneme používat laterární myšlení, dívat se na věci z odstupu, dát si čas na to, aby mohl přijít nový nápad, přestaneme mnohé pomůcky a metody potřebovat.

Rozvíjení kreativity

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přesunout se na začátek